Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Viz podrážděné oko.

Syndrom suchého oka (lat. keratoconjunctivitis sicca) se vyznačuje poruchou tvorby slzného filmu, což vede k nadměrnému vysušování spojivky a rohovky. Oko není dostatečně zásobováno slznou tekutinou, případně tato tekutina neobsahuje optimální množství vody, proteinů a lipidů, aby mohla účinně svlažovat povrch oka. Syndrom suchého oka může mít různé příčiny. Projevuje se mj. pocitem cizího tělesa v oku, pálením očí a zarudlými spojivkami. Viz také syndrom.

Čočka (lat. lens) je struktura v oku, která se nachází za duhovkou a láme světlo tak, aby dopadlo na sítnici takovým způsobem, aby se vytvořil ostrý obraz – a to bez ohledu na to, zda se člověk dívá do dálky nebo pozoruje něco v blízkosti; z toho důvodu mění čočka své zakřivení (tvar). Čočka je elastická a prostřednictvím tenkých vlákének je připojena k řasnatému tělísku. Pozoruje-li člověk nějaký blízký předmět, napnutím svalových vlákének se vazy řasnatého tělíska uvolní, tím se čočka více zaoblí a nabývá kulovitějšího tvaru. Přední komora oční se trochu zploští a duhovka se zúží. Celkově se zvyšuje optická mohutnost čočky a člověk vidí ostře do blízka. Při pohledu do dálky se čočka naopak zplošťuje, neboť vazy řasnatého tělíska čočku natahují (výše zmíněná svalová vlákénka přitom nejsou aktivní).

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Bolest při pohlavním styku neboli dyspareunie je jednou ze sexuálních dysfunkcí. Dyspareunie může mít mnoho příčin, které lékaři obvykle rozdělují do dvou hlavních skupin: Organické příčiny: infekce nebo záněty ženských pohlavních orgánů, sexuálně přenosné infekce, endometrióza, následky úrazů (např. porodní poranění, ale i jiné úrazy), následky operací (např. jizvy, srůsty), malformace pohlavních orgánů, nádory, vaginální suchost (např. v důsledku hormonálních změn během menopauzy a po ní) apod. Neorganické (psychologické, duševní) příčiny: problémy v partnerském vztahu, psychosociální faktory, úzkostné poruchy, dříve prožité sexuální násilí apod. Někdy však může hrát roli i více faktorů najednou. Léčba vždy závisí na příčině dyspareunie u konkrétního pacienta či pacientky. Viz také bolest, sexuální dysfunkce.

Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha je jedna ze somatoformních poruch. Postiženého sužují chronické a silné bolesti, jejichž příčinu však není možné objasnit. V těchto případech se většinou časem ukáže, že původcem bolesti je psychická a sociální zátěž. Viz také porucha.

Primární chronická bolest je bolest, která přetrvává déle než tři měsíce, je spojena s významným emočním strádáním nebo funkční poruchou, a nelze ji vysvětlit jiným chronickým onemocněním. Příklady bolestivých stavů, které spadají do této kategorie bolesti, jsou fibromyalgie, komplexní regionální bolestivý syndrom, chronická migréna, dráždivý tračník či nespecifická bolest dolní části zad. Viz také chronická bolest, sekundární chronická bolest.

Nespecifická bolest dolní části zad neboli NSLBP (zkratka pochází z anglického názvu non-specific low back pain) je chronická bolest pociťovaná v dolní části zad, u níž nelze nalézt jednoznačnou příčinu, jako je např. infekce, nádor, osteoporóza, zlomenina, deformita páteře, zánětlivé onemocnění apod. Viz také nespecifický, bolest zad, primární chronická bolest.

Bolesti hlavy jsou velmi běžným příznakem v populaci; během jednoho roku pocítí bolest hlavy asi 90 % lidí. Většina příčin bolestí hlavy je banálního původu a bolesti spontánně odezní. Pokud se pacienti svěří lékaři s bolestí hlavy, lékaře zajímá dynamika nástupu, doba trvání, intenzita, frekvence, charakter a lokalizace, vyvolávací moment, úlevový manévr, potíže ve dne a v noci. Důležité jsou průvodní příznaky jako horečka nebo zvracení. Akutně vzniklá, nesnesitelná bolest hlavy je důvodem pro ošetření rychlou záchrannou pomocí a následné podrobné vyšetření. Chronické a opakující se bolesti hlavy představují největší skupinu bolestí hlavy. Lékař rozhodne, zda je potřeba specializované vyšetření, např. neurologem, s lumbální punkcí, výpočetní tomografií (CT) či magnetickou rezonancí (MRI). Viz také bolest.

Bolest na hrudi je příznak vyžadující pozornost. Bolest na hrudi může provázet zánět dýchacích cest, může být svalového původu, může být přenesena z páteře, může být zaměněna s pálením žáhy nebo mít kožní původ. Obavu vyvolává zejména bolest srdečního původu při akutním infarktu myokardu. Obvykle se objeví při nebo po zátěži (může se objevit i v klidu), je ostrá, pálivá nebo svíravá a má tendenci se šířit do levého ramene, paže nebo do zubů, zad, event. do břicha. Může být provázena pocením, úzkostí a pocitem dechové nedostatečnosti. Bolest na hrudi a dušnost vyvolá i akutní plicní embolie. Bolest podezřelá z koronárního původu je důvodem pro okamžité zavolání rychlé záchranné pomoci. Viz také bolest.